Mé sny mi dávají křídla a s nimi vzlétnu ke hvězdám!

Jen hořko sladce 

- momentky inspirované mým životem

Píši na papír a nevím proč. Píši písmena a písmena tvoří slova. Zvláštní vlnky, otisky mých myšlenek. Vlnky tvoří moře. Moře se bouří a omílá hladově kamenné útesy. Útesy jsou ostré a křehké. Vlnky jej chtějí rozbít....

Píši na papír a nevím proč. Proč slova z úst vycházejí, jakoby ani z mých rtů nevycházely. A tak píši na moře. Prst se dotýká vody a malé kroužky se zvětšují a zvětšují. Tvoří vlnky. Proč? Protože voda je odraz pravdy. Vodní hladina jako lesklé zrcadlo světa.

Proč? Koho to zajímá? Koho zajímá odraz mé duše?

Kaleido a Adrianet

Byl krásné svěží ráno a ve vzduchu poletovalo cosi zvláštního, ovšem nikdo tomu nevěnoval zvláštní pozornost. Ani Adrianet, která spala tvrdým spánkem. Náhle jí však někdo začala lechtat. Ohne se rukou po neznámém pachateli. Uslyšela Juriho smích.

„Být tebou, měla bych dobrý důvod, proč mě budíš,“ zabreptala Adri z polospánku a povytáhla si přikrývku nad hlavu. Náhle jí však z ní strhl.

„Hej!“ ohradila se nevrle.

„Vstávej hvězdo, máš trénink,“ svěřil se jí se svým důvodem. Adri zamžourala a jakmile s ejí rozlepila oční víčka, spatřila Juriho, jak si zapíná košili a kontroluje, jestli vstává.

„Už? U sta archandělů, kolik je?“

„Půl osmé.“

„Vy nejste lidi...“ zabreptala a natahovala se, aby se opět přikryla, avšak Juri ji vzal do náruče a mířil s ní do koupelny.

Fotografie z diáře

-K Vánocům jsem dostala diář a ke každému týdnu je nějaká fotografie interiéru japonského domu či zahrady. Napadlo mě každý týden udělat k tomu povídku.

Sedm hříchů

- sedm povídek na sedm hříchů

Těší mě, Paříž

-povídka situovaná nejspíše do 19. století. Mladá dívka je nucena do svatby se starším hrabětem. Avšak její srdce si získá vášnivý...

Byl navlhlý červnový pozdní večer a po pařížských ulicích zněla kopyta koní, břinkání kol kočárů a hlasy různorodých lidí, které ačkoliv rozdělovalo postavení, sjednocovala je jedna tajná touha. Být milován. Jen málokdo si to z nich přiznal. Jen málokdo. Žebrák, kterého vyhodila žena dnes z bytu, protože přišel zase opilý nebo bankovní ředitel, jenž si odmítal přiznat, že ho vzrušují mladí učňové. Nikdo z nich si to nepřiznal nebo aspoň ne nahlas.

- Bude u ní upozornění, že je vhodná až od osmnácti let

Pokračování krvavých tajemství

- Neprozradím ani muk! XD