Mé sny mi dávají křídla a s nimi vzlétnu ke hvězdám!

O tři roky později

,,Miláčku neušpiň se, hosté tu budou každou chvíli,“ napomenula Adri malou, dřepla si k ní a utřela jí šmouhu u pusy od jahody, kterou malá právě zbodla.

,,Neboj mami, nejsme malá!“ zasmála se a rozutekla se k tatínkovi.

,,Ale jistě drahoušku,“ ujistil ji Leon a pohladil malou ve vlasech.

,,Vy dva!“ usmála se Adri a vstala. Přitom se letmo chytla za břicho.

,,Sluší ti to,“ usmál se na ni Leon. Jeho manželka měla na sobě vínové šaty ke kotníkům s rozparkem. Výstřih jí zdobil rubínový náhrdelník. Bujné vlas yměla svázané do drdolu a je postraní krátké pramínky jí lehce rámovali obličej. Její štíhlou postavu ještě navíc trošku zdobilo menší bříško. Zazvonil zvonek.

,,Jdu uvítat hosty,“ zamířila Adri k domovním dveřím. Je tomu celkem nedávno, co se přestěhovali do domu nedaleko Kaleida. Usoudili, že to bude lepší pro jejich rozrůstající rodinu. A na dnešní večer uspořádali oslavu, na které plánovali oznámit dvě novinky. Za ty tři roky se stali hvězdami světového významu. Představení v Kaleidu byly beznadějně vyprodaná. Kalos si konečně vzal Sáru, Ken Miu. Anna měla turné po Amerických klubech se svým tatínkem. Lessien se zbláznila do nějakého Itala a vydala se za ním. V závalu tolika dobrých zpráv se úplně zapomnělo na ten atentát na Adri, na dívku, co se kdysi snažila vnutit své dítě Leonovi i na staré spory. Všichni byli šťastní, nač se něčím trápit?

Večer byl v plném proudu, hodiny plynuly, minuty utíkaly, vteřiny tikaly.

,,Omluvte mě na chvíli, půjdu uložit malou,“ usmála se Adri na Soru, Juriho a Elleanor. Maličká zamávala všem, chytla se maminky za ruku a zamířily spolu nahoru.

,,Leone vy máte takové štěstí,“ prohlásil jeden z hostů vedle Leona.

,,To mám,“ usmál se mladík.

,,Maminko a proč už musím jít spát?“ ptala se maličká Adri, když vyšly z koupelny a převlékala ji do košilky.

,,Takhle se ti bude něco pěkného zdát,“ usmála se Adri.

,,A to by se mi jinak nezdálo?“ otázala se maličká.

,,Ale to víš, že ano broučku, ale takhle to bude ještě hezčí,“ usmála se Adri a položila malou do postýlky.

,,Já bych to riskla,“ špitla malá s čertíčky v očích.

,,Ty malý čertíku se svatozáří!“ zasmála se Adri a pošimrala malou na bradě a ta vypískla.

,,Když hvězda na obloze září, měsíc hladí tě po tváři. Když nebe tmavne a krajina kolébá se ve snech, vypluj na moře, co nemá břeh. Víly uloží tě ke spaní, do snů, to tak sladce voní. První políbí tě na čelo, aby spáti se ti zachtělo. Druhá pohladí tě po tváři, hvězdy už jen slabě září. Třetí pohladí tě po vlasech, už toužíš po snech.“ Zazpívala jí Adrianet melodickým hlasme ukolébavku a maličké se už klížily očička.

,,Dobrou noc andílku,“ políbila Adrianet malou ještě na čelo a poté opatrně vstala, zavřela dveře a zamířila dolů.

,,Tady tě máme!“ zvolal Juri, když k nim došla.

,,Myslím, že to můžeme oznámit, ne?“ zeptal se jí. Přikývla. Leon zacinkal na skleničku náhle bylo ticho.

,,Jak všichni víte, sešli jsme se tu, abychom oznámili dvě úžasné novinky. Tou první jest to, že rodinný přítel Juri Kilian požádal svou dlouholetou partnerku o ruku a ta přijala. Oběma přeji hodně štěstí a Elleanor obzvláště pevné nervy,“ Leon umlkl a zanechal místo pro potlesk, který se ozval spolu se smíchem.

,,Konečně,“ ozvalo se z davu a následoval další smích.

,,Tou druhou novinkou je důvod, proč jsme nyní v tomto krásném domě. Spolu s Adri si vám dovolujeme oznámit, že naše rodina se rozroste o nový přírůstek. Připíjím na mou úžasnou ženu a děkuji jí za to, že mě učinila tak šťastným a na nového akrobata!“ Dořekl Leon, stiskl Adri za ruku a pozvedl sklenku se šampaňským. Ozval se potlesk. Nejbližší kolem Adri, kteří o tom nevěděli, jí pogratulovali.

,,Ne!“ ozval se výkřik a hned poté výstřel. V davu to zapištělo a roztáhli se od pachatele. Onou osobou byla Amelie.

,,Ne! To nedovolím! Už se odmítám dívat, jak jste šťastní! Varovala jsem tě, ale tys ji nemohl opustit, že?!“ rozkřikla se. V ruce měla zbraň a celá se chvěla.

,,Amelie nech toho, uklidni se!“

,,Ne, já se neuklidním Juri! Nerozmluvil jsi mi to před třemi roky, nerozmluvíš mi to ani teď!“ vykřikla dívka a namířila na něj zbraní, kdyby náhodou s ek ní chtěl vrhnout.

,,Tos byla ty?“ nemohla tomu uvěřit Adri, před kterou si stoupnul Leon.

,,Ach ano byla! Ačkoliv všichni podezřívali Juriho nebo onoho lupiče, které tehdy propustili. Mám známé, víte? Úžasně mě to krylo.“ Zasmála se Amelie ďábelsky.

,,To není možné!“ odmítla tomu uvěřit Adri.

,,Všechno jsem to byla já. To já jsem přemluvila tu dívku, aby vydávala to dítě za Leonovo tehdy. Doufala jsem, že ho opustíš a já ho pak přijdu utěšit. To já jsem tehdy vystřelila tu šipku ze zákulisí. Jenomže jsem se špatně trefila. Neměla být pro tebe, ale pro jeho. Jenomže mě odhalil Juri a vyhrožoval, že mě udá. Tehdy jsem se ještě bála, ale teď, teď už je mi to všechno jedno!! Mohl jsi být šťastní Leone! Šťastný vedle mě! Ale ne, ty jsi musel čekat roky na ní! Nedovolím, abys byl šťastný vedle jiné!! ZEMŘI LEONE!!“ zakřičela Amelie a pak už se ozval jen výstřel kulky. Vražedný zpěv zbraně. Leon přivřel oči. Najednou jakoby se všechno odehrávalo zpomaleně. Adrianet vykřikla. Odstrčila Leona, který chránil její tělo. Davem se ozývaly zděšené výkřiky. A setiny vteřin se vlekly. Po vínové látce jejich šatů se začala řinout krev. Leon chtěl křičet, ale nemohl. Hrůza a děs mu zalepili ústa. Jak to bylo nespravedlivé. Jiní mohli vykřičet se z podoby, ale on ne. Adrianet mu spadla do náruče. Chytil jí kolem pasu. Na její tváři byl bolestivý úsměv.

,,Žiješ..“ šeptla jenom.

,,Ne, miláčku…ne, to mi nemůžeš udělat..“ vzlykal Leon a rozechvěle hladil jí ve vlasech. Na kolenou se mu řinula její horká krev, co se jí drala z hrudníku.

,,Řekni maličké, že ji mám moc ráda a že se uvidíme…miluji tě..“ vydechla Adri a přivřela se jí víčka kaštanových očí.

,,Ne, Adri..to mi nemůžeš udělat. NEE!“ vykřikl Leon a jeho teplé slzy mu kapaly na její chladný obličej. Amelii vypadla pistole z ruky. V očích měla děs. Tohle nechtěla. Juri jí chytil zezadu za ruce, aby se nemohla hýbat a odkopl pistoli daleko.

,,ZAVOLEJTE NĚKDO ZŹCHRANKU!“ zařval Leon, ale věděl, ž euž je pozdě. Adri mu už nikdo nevrátí.

,,Mami..“ špitla maličká, která se dívala na scénu dole skrz šprušle schodiště.