24. díl: Dům z karet
O několik měsíců později
Pár neznámých očí si prohlížel plakat před Kaleido Stage. Upoutávka nové pojetí Romea a Julie. Neznámé oči si prohlédli mladého muže se stříbrnými vlasy a fialkovými oči. Kdyby mohl pohled vraždit, Leon by již nežil. Poté mu pohled utkvěl na tu mladou dívku, jenž ten ďábel zkazil. Jeho něžná malá holčička.. Prohlédl si její alabastrovou tvář, vyspělé křivky i rudé rty a havraní vlasy s rubínovými záblesky. V očích zavládla něha a náhle mrazivý děs a zklamání. Přečetli nápis: V hlavních rolích Adrianet a Leon Oswaldovi.
,,Miláčku neviděl jsi chrastítko maličké?“ otázala se Adrianet kamsi do bytu a chovala v náruči skoro dvouměsíční miminko. Náhle uslyšela chrastící zvuk a otočila se po něm.
,,Jé, to se mi líbí!“ vykřikl Kejklíř a točil se s chrastítkem ve vzduchu.
,,Dej to sem!“ vzala mu chrastítko Adri. Poté s malou šla se podívat po tatínkovi. Pousmála se a opřela se o záda ve dveřích ložnice. Leon usnul. Jakby ne, celou noc byl u malé. Z rozjímání Adri vytrhl zvonek. Zamířila tedy tím směrem.
,,Hlídací četa hlásí nááástup!“ Vypískly synchronizované Elleanor, Lessien a Amelie, ze které se stala velmi milá dívka a už nebyla ani zdaleka tolik namyšlené a ambiciózní.
,,Pššt, Leon spí,“ špitla Adri a políbila malou na čelo, poté jí dala do náruče Ell. Less dala do náruče pár hraček a Amelii tašku. Jen velice nerada dávala malou z rukou, ale pakliže měla vystupovat, nebylo jiné cesty. A ona ještě nějakou dobu vystupovat chtěla. Maličká k dívkám velmi rychle přilnula a tak nebyl problém, že by se jí nějak po mamince přespříliš stýskalo. Po dobu tréninků byla v tělocvičně v ohrádce a na vystoupeních ji hlídalo některé z děvčat.
,,Prcku, ty zááás vyrostlas!“ zvolala Less k malé a pošimrala jí, načež malá s ezasmála.
,,Tos jí říkala i včera,“ poznamenala Elleanor.
,,Pak je to jasný, houby akrobatka, bude z ní modelka!“ usoudila Less. Adri ještě malou políbila.
,,Dávejte na ni pozor,“ špitla starostlivě.
,,Neboj se, s námi je v bezpečí.“ Ukonejšila ji Amelie. Adri přikývla, dala ještě pár rad a pak už dívky i s malou odešly. Zavřela potichu dveře a šla se podívat do ložnice. Za hodinu a půl je vystoupení a Leon spal jako zabitý. Naklonila se k němu a pošimrala ho na tváři.
,,Miláčku, vstávej, musíme do práce,“ řekla potichu s něžným tónem v hlase. Bez odezvy. Lehla si k němu z druhé strany a políbila ho na tvář. Opět žádná změna.
,,Lásko, za chvíli máme vystoupení, musíme jít.“ Pravila, zatímco ho hladila po zádech. Nic. Políbila ho tedy na rty a pohladila po hrudi. Okamžitě k její ruce vystartovala ta jeho, kterou si ji k sobě přitáhl a polibek jí vrátil.
,,Kdo se to probral?“ řekla vesele Adri, zatímco jí polibky zasypával krk a pohrával si s knoflíčky u její košile.
,,Musíme na představení,“ špitla Adri a zamýšlela vstát, ovšem nedařilo se jí tak učinit.
,,Aspoň pět minut,“ škemral Leon, rozepnul jí dva knoflíčky a odhalené místo holé kůže laskal rty.
,,To známe a z pěti minut bude čtvrt hodina a z té potom půl a z té hodina. A vůbec, takhle se ti bude hrát nešťastnou lásku lépe.“ Zasmála se Adri vstala a zapnula si knoflíčky. Leon nesouhlasně zamručel, lehl si na bok a hlavu si opřel o ruku. Na sobě měl rozhalenou košili a kalhoty. Prohlížel si Adri, jak si češe vlasy. Dívka se mu záměrně pohledem vyhýbala. Jen těžko se mu dalo říct ne. Leon vstal a začal se taky chystat. Měla vyhráno. Tentokrát….
Premiéra zatím probíhala výborně. Publikum přivítalo Adrianet po téměř roční pauze opravdu vstřícně a každý v hledišti snad byl nadšen z toho, jak to Mladému manželskému páru sluší. Každému, až na jeden pár očí. Jen na malou chvíli se Adri téměř zastavila a byla v klidu. Malá chvíle, kdy Leon předváděl velmi nebezpečný kousek a ona čekala, kdy má skočit. Vykročila připravena se vymrštit. Náhle ucítila velmi silnou a bodavou bolest v boku. Vyjekla a spadla z hrazdy.
Leon zaslechl výkřiky a jakmile doskočil na hrazdu a chytil se, otočil se. Náhle ztrnul děsem. Bezmyšlenkovitě a bleskově skočil ke stuhám a chytl se jich. V letu si ji obmotal kolem ruky a poté jen tak tak chytil za ruku Adri, která byla v bezvědomí. Světla zhasla a k nim už jel záchranný žebřík.
,,Adri, je ti něco? Adri, prober se..“ Leon hleděl do jejich zavřených očí, ale marně. Seděl v podřepu, měl ji opřené o své koleno a rukama ji držel kolem pasu a ramen. Po té jedné, mu začala téct teplá krev.
,,ADRI!!!“
Komentáře
Přehled komentářů
ach jo, když se konečně vše daří, tak se zase musí něco pokazit....
Pomóóóc, už to začíná XD
(Herwen, 27. 10. 2007 16:19)Sem čekala, kdy do toho napíšeš katastrofu, ale super, jen by mohli bodnout spíše Juriho ;)
Pokracko!!!!!!!!!!
(Sora, 27. 10. 2007 10:13)Jeee kdy bude dalsi pokracovani to je naprosto super.Strasne se mi libi tvoje pribehy jo a opovaz se aby se ji zase neco stalo.At zije dal!!!!!!!!!!!!!!!Uz se mocinky moc tesim na pokracko.Tak zatim paaaaaaaaaaaaa
Adri...
(Arkela, 27. 10. 2007 0:25)
ty mě chceš opravdu zabít že?? Normálně napiš pokračování a opovaž se aby se ti (adri) v příběhu stzalo něco vážného...A taky nezapomen brzo prozradit jméno maličké...¨
A vlastníka páru očí:-) sice něco tuším ale chci mít jistotu. Jinak moc povedené. Miluju tvý příběhy :D
Opovaž se..
(Nime, 26. 10. 2007 22:34)hej opovaž se aby sejí něco stalo xD jinak se tane něco tobě^.~ hej jinak opět kásně jsi vystihla Leonovi chvilky..hned bych po něm skočila,kdyby si Adri neesala ty vlasy tak blízko =P
néééé :(
(Elleanor, 26. 10. 2007 22:26)
Nééé, já doufám, že to nedopadne tak, jak myslím :´( Nebo nevím, jaké máš přesně cíle, ale tak ... Adri by byla škoda :´( Jako doufám, že v nejbližší době bude další díl, páč od tohohle musím číst okamžitě pokráčko :D Sice kratší díl, menší orientace na výstup Leona a Adri, ale i tak suprově napsané :)
A jako už chci to pokráčko :D TO nejde takhle nechat čtenáře v pochybách, co bude dál :D Chceš, abychom z toho měli všichni srdeční kolapsy? :D:D
Jo a že by se v Kejklířovi skrývala hravá a dětská duše? :D:D Jo a ještě ... možná jsem to v zápalu čtení nějak opomněla nebo nepostřehla, ale jak se jmenuje ta maličká? :))
neeeee
(Samííí, 28. 10. 2007 12:32)