Mé sny mi dávají křídla a s nimi vzlétnu ke hvězdám!

Při vystoupení s šípkovou Růženkou Leona překvapilo, že ať se díval sebelépe, Adri neviděl. Nakonec nad tím mávl rukou a nijak si nenechal zviklat rozhodnutí, které učinil

Adri zašmátrala rukou po budíku a náhle vyjekla a posadila se. Leonovo vystoupení už dávno začalo a ona měla půl hodinu na to, aby se upravila a vydala na pláž. Vyskočila tedy z postele, náležitě se upravila s velkou pečlivostí. Ostatně tohle měla být po dlouhé době jejich první delší společná chvíle. Poté s menším skluzem se vydal na určené místo. Venku už byla tma a nebýt hvězd, co jí svítili na cestu, možná by se i lehce bála jít sama. Po cestě ovšem navíc potkávala lidi z představení, kteří byli nabytí plní dojmů a tak s úsměvem pokračovala za svým vytouženým cílem. Jakmile došla na pláž, lehce posmutněla. Nikde nikdo. Podívala se na hodinky a usoudila, že jde ještě moc brzo.

,,On nepřijde,“ ozval se náhle chladný hlas a z povzdálí vyšel ze stínu nikdo jiný, než Juri.

,,Co prosím?“ zeptala se Adri jakoby nic.

,,Nepřijde, něco mu do toho skočilo..“ pokračoval Juri a přibližoval se k dívce.

,,A tebe posílá jako poslíčka?“ zeptala se nevěřícně. Muž se uchechtl.

,,Kdepak, přišel jsme z vlastní vůle,“ pravil a dál se přibližoval. Adri začínala být tahle situace nepříjemná.

,,A co bys rád?“ zeptala se Adrianet s klidností, která se v ní brala bůhvíkde.

..Popravdě…promluvit si s tebou,“ pravil Juri a ještě se přiblížil, že byli od sebe na půl metru.

,,Poslouchám.“ Co to dělám? Proč nejdu pryč? Proč se s ním bavím sama večer na pláži?

,,Opusť ho. Miluji tě Adri, prosím, nech ho být,“ řekl Juri jakoby ta slova byla samozřejmostí. Adri nevěděla, co mu na to má říct. Bylo to absolutně nehorázné.

,,Blázne,“ řekla po chvíli.

,,On tě zničí…vždyť tě podvedl..“

,,Jenže tehdy jsem ho opustila. Nebyli jsme spolu.“ Řekla Adri a začala tikat očima kolem, domáhala se jí lehká nervozita..

,,Tak ho opusť znova.“ Zašeptal Juri a než se stačila nadát, chytl jí kolem pasu a políbil. Adrianet tím byla tak šokovaná, že se dobrých pět vteřin nezvládla bránit. Začala se vzmítat, ale nebylo jí to nic platné, držel ji pevně. Po chvíli se mu přece jen vymanila a liskla mu facku. Okamžitě se otočila a šla pryč. Víc než otisk na tváři Juriho pálel otisk na duši. Byl překvapen tak, že tam jen tak stál a pozoroval, jak dívka, kterou miluje, mizí v dálce.

Leon čekal u sebe v bytě, kam měla Adri dojít po šipkách na společném balkóně. Vše bylo připravené, večeře, hudba, osvětlení. Na stole v jeho elegantně zařízeném bytě byla nachystaná lahodná večeře se svíčkami. Adri zatím ochutnala jen jeho snídaně, kterými byla natolik okouzlena, že ho vždy náležitě odměnila. V bytě bylo lehce šero a měl nachystanou příjemnou romantickou skladbu, kterou Adri milovala. Stačilo jen zmáčknout tlačítko na ovladači.

Adrianet za sebou zavřela dveře svého bytu a jakoby zavřela hodně zlý sen. Nevěřila, že to byla pravda, že zašel tak daleko. Co by se stalo, kdyby se mu nevytrhla?

,,Byl tu Leon,“ ozval se Kejklíř. Adri k němu tázavě zvedla hlavu.

,,Když viděl, že tu nejsi, udělal nějaké šipky na balkóně,“ máchl Kejklíř k místu rukou mírně otráveně, něco jako ty lidi dnes jsou ale směšní. Adri si utřela szly a šla se podívat na balkón. Opravdu tam byly šipky a vedli k Leonově bytu, kde byly otevřené skleněné dveře. Chvíli váhala, jestli se má po nich vydat. Cítila se lehce provinile, že před chvíli měla na svých rtech polibek jiného muže. Zavrtěla hlavou a utřela si poslední slzu, ona za to přeci nemohla. A tak nad sebou nechala zvítězit zvědavost a ještě jiné pocity.  Když stála ve dveřích musela se  pousmát.¨Leon vstal a poodtáhl ji židli, aby si mohla přisednout ke stolu.

,,My něco slavíme?“ zeptala se Adri s úsměv a přisedla.

,,Svým způsobem,“ odpověděl jí Leon s lehkým úsměvem a zapnul hudbu. Adrianet se na něj zářivě usmála, když uslyšela líbezné zvuky své oblíbené skladby.

,,Ty mě napínáš,“ odvětila s čertíčky v očích. Pousmál se.

Jako první dovečeřel Leon, ostatně jako vždy. Adri mu u jídla totiž vždy vykládala, na co se jí ptal. Jaký měla den, jak se u ní doma a podobně, takže jedla déle než on. Leon poté s oblibou jí sledoval, což vedlo Adri k mírným rozpakům a Leona k úsudku, že je neuvěřitelně roztomilá. Po jídle jim oběma nalil víno.

,,Tak na co si připijeme?“ zeptala se ho s úsměvem. Sledoval, jak se jí plamínky svíčky odrážejí v očích.

,,Na šťastnou budoucnost,“ řekl tiše. Usmála se a přikývla. Poté se přemístili na taneční parket. Adri se zdála ta chvilka naprosto nádherná a marně přemýšlela, co může mít muž jejího srdce zaluben. Pomalu spolu kroužili v obětí. Adri byla přitisknutá na jeho hrudi a Leon jí hladil ve vlasech, zatímco druhou rukou se drželi. Nemuseli říkat nic, užívali si vzájemné blízkosti.

,,Mám pro tebe otázku,“ zašeptal jí k uchu a jeho horký dech jí zašimral na krku.

,,Povídej,“ řekla lehce omámeně. Pár vteřin byl potichu.

,,Vezmeš si mě?“