3. díl: Kouzlo
,,A tady je jeviště!“ zvolal Juri, jakmile otevřel velké zasouvací dveře ze zákulisí.
,,Páni,“ hvízdla Adri a oči se jí rozzářily. Na sobě měla svůj cvičební úbor, který se skládal z modrého batikovaného trička a černých kraťasů.
,,Nechceš si něco zkusit?“ mrkl na ni Juri.
,,Neblázni, naposled jsem byla na hrazdě strašně dávno... a víš, že se bojím výšek,“ zasmála se Adri a cvrnkla ho do nosu.
,,Ale no tak lvice, vím, že to umíš,“ odvětil a už ji táhl k trampolínám. Adri se však bránila.
,,Pusť mě ďáble, nahoru mě nedostaneš!“ smála se a snažila s emu vysmeknout.
,,Tak dobře, ale aspoň mi zatancuješ. počkej tady, dojdu pro hudbu,“ mrkl znova a odešel. Adri si povzdechla. Bylo to s ním beznadějná. Poté se však protáhla a zkoumavě si prohlídla hrazdy. Byly poměrně nízko...Trošku Jurimu lhala, že na nich dlouho nebyla. Vlastně když se to vzalo kolem a kolem , tak pojem dlouho je poněkud neomezený, takže za dlouho se dá předpokládat i dva týdny, kdy si tajně v Juriho nepřítomnosti v jeho tělocvičně doma nacvičovala pár starých kousků. Ne, hloupost, skoro nic neumí..ale tohle místo...bylo tak lákavé...zatočila se a rozhlédla se kolem. Jeviště. Pro lidi nikdy nehrála..vlastně jen pro Juriho či pár kamarádek tancovala. Ale nikdy neznámým lidem..ne po jedné zkušenosti. Juri ji musel dlouho přemlouvat, aby na prázdniny přijela a spolu s Leilou nacvičila taneční představení. Vlastně by jí to lákalo a to velmi, oheň, noc, léto a tanec, to milovala, ale...byli tu oni, diváci...
Nadechla se. Teď tu nikdo nebyl a ty hrazdě byly tak lákavé. Rozběhla se, odrazila se od trampolíny a svištěla vzduchem. Pevně nahmátla po hrazdě, přitáhla se a vyhoupla na ní. Poté si na ní sedla a dívala se teď na věci kolem ní. Reflektory...hrazdy...stuhy..a zase sedadla pro diváky. Je čas na to, zbavit se strachu. Začala se rozhoupávat, pověsila se za nohy, poté se zavěsila za ruce a znovu se rozhoupala. Poté se nadechla odrazila a provedla dvojité salto. Za chvíli už držela v rukou pevně protější hrazdu. Pousmála se. Rozhoupala se a v otočce doletěla ke stuze, kolem které se začala točit ve smyslných pózách. Tohle jí šlo.
Leon zamířil k jevišti, plánoval si nacvičit nový prvek, pro který potřeboval více prostoru. Slyšel od tam nějaké zvuky. Rázně rozevřel dveře. Spatřil jakousi dívku jak padá v otáčkách hlavou dolů a až na poslední chvíli se zachytí stuhy, vyšvihne se a chytí se hrazdy jen tak tak.
,,Sakra,“ ozvalo se dívčino zaúpění z vrchu a třela si ruku. Věděla, že to raději neměla riskovat.
,,Co tady sakra děláš a kdo jsi?!“ zařval na ní Leon. Lekla se a div nespadla z hrazdy.
,,Já..já..“ nebyla schopná mluvit z leknutí Adrianet.
,,Okamžitě slez dolů!!“ zařval znova Leon.
,,Nekřičte na mě pane!“ ohradila se a odrazila se ke stuze, po které se zamýšlela spustit dolů.
,,Nevím kde ses tu vzala drzá..-“ a už nedořekl.
,,Co se tady děje?“ zeptal se klidně, ale rázně Juri. Leon se kamenně na něj podíval a mlčel.
,,Tady zimní král mě načapal na hrazdě. Nebuď na něj zlý, je léto a víš, jak jsou v létě všichni sněhuláci nevrlí,“ ušklíbla se Adri, jakmile seskočila ze stuhy.
,,Jauvajs,“ tiše si pro sebe zaúpěla a třela si zápěstí.
,,Xeno zařaď zpátečku a schovej si jazyk do pochvy. Tys lezla na hrazdy sama? Šílíš?!“ vyjel po ní trochu Juri. Adri se zatvářila dotčeně.
,,No..já...doma cvičím taky sama...“ pípla zaraženě Adri a lehce zrudla. A bylo to venku.
,,Doma?!“ ušklíbl se Leon, otočil se a odešel. Ani se neomluvil, že ji nepoznal.
,,Doma?!“ zopakoval Juri nevěřícně.
,,No...“ pípla a protřela si zápěstí. Juri zbystřil a došel za ní. Adri byla celá rudá. Vzal jí zápěstí. Trochu sykla.
,,Nic to není, je to jen trochu namožený, do rána to je dobrý,“ ušklíbla se a vytrhla mu ruku. Juri se však tvářil kamenně.
,,Jak dlouho?“
,,Co jak dlouho?“ zatvářila se nevinně.
,,Schovej si tu falešnou svatozář a odpověz jak dlouho trénuješ sama a jak dlouho trénuješ s tím zraněným zápěstím?...!“ řekla pevně Juri.
,,Trénuji od doby co jsi odjel a to zápěstí je dobré!“ trvala si na svém a zamířila ke dveřím. Chtěla je odtáhnout, ale zase zasyčela.
,,Krucinál,“ protřela si znovu zápěstí. Juri k ní znovu přišel a prohmatal jí zápěstí. Poté se zatvářil překvapeně. Nic nenašel. Adri se mu vyškubla.
,,Spokojen?! Je prostě jen namožený, kolikrát to mám říkat! Jsem prostě moc těžká a slabá v rukou!“ poté rázně odešla pryč.
,,Adri! To jsem ráda, že tě vidím, potřebovala bych s tebou probrat taneční číslo,“ pravila Leila, se kterou se potkala na chodbě.
,,Jo jasně..ale né, hdubu má Juri,“ zazoufala Adri a ještě si třela zápěstí.
,,Tys byla na hrazdě?“ zeptala se jí mladá žena.
,,Jaks to poznala?“
,,Třeš si zápěstí...Něco se ti stalo?“ zeptala se jí Leila trochu starostlivě.
,,Ale chytla jsem se blbě hrazdě...“
,,To jsem nemyslela. Jsi celá rudá, lesknou se ti oči a ...“
,,Fajn Sherlocku, odhalila jsi mě,“ pousmála se lehce Adri.
,,Pojď, půjdeme si dát do jídelny trochu kávy,“ pravila Leila a zamířila tím směrem.
,,Tak co se stalo?“ zeptala se Leila, jakmile si obě sedly s šálkem kávy do jídelny, která byla v tuhle dobu prázdná.
,,Byla jsem sama na hrazdě a načapal mě tam ten..no..ten s tím ledovým..“
,,Leon?“
,,Jo ten...asi...no popoplavem, načapal mě tam, jak cvičím sama na hrazdě a začal na mě řvát. Vešel tam Juri a ptal se, co se děje, když jsem mu to vysvětlila v domnění, že se mě zastane, seřval mě taky. Potom ta ledová nádhera odešla a Juri na mě začal řvát kvůli tomu zápěstí, myslel si, že s ním něco mám....“ dovyprávěla Adri a usrkla kávy. Červenala se.
,,Aha,“ pravila suše Leila. Adri k ní lehce provinile pozvedla zrak.
,,Tak fajn, vyhrála jsi...asi jsem trošku vyjela...já nevím, co to se mnou je...a vím, neměla jsem na hrazdách být sama...asi si moc věřím...“ pípla Adri a napila se znovu z šálku. Leila se pousmála.
,,Ze mě všechno vytáhneš,“ ušklíbla se Adri. Leila se jen pousmála.
,,Co chceš ještě slyšet?“ otázala se jí Adri s povzdechnutím.
,,Proč se červenáš..“
,,Z horka..“
,,Adri...znám tě šest let...“
,.Ne, to je blbost,“ začala Adri vrtět hlavou.
,,Líbí se ti..přiznej si to,“ usmála se Leila.
,,Ne!“ zavrtěla Adri znovu rázně hlavou a byla jako rajské jablko.
,,O kom je řeč?“ přišel k nim Juri.
,,To bys nepochopil,“ odvětila Leila a napila se kávy. Adri si povzdechla, uklidnila se a lehce ublíženě se napila kávy.
,,Lvice..“zaprosil Juri.
,,Nezájem,“ odvětila Adri.
,,Lvííčee...“ pokračoval dál Juri a začal jí lechtat za krkem.
,,Juri ty bídáku, používáš nedovolený zbraně!“ začala se lehce svíjet a pištět Adri. ,,Narušuješ přísně tajnou vládní schůzi!“ ohradila se Adri.
,,No jo, už mizim, už mizim...ale předtím...“ Juri zničehonic popadl Adrianet do náručí a začal si s ní pohazovat.
,,Blázne, co to děláš?!“ smála se Adri.
,,May, proč musíme trénovat už teď? Vždyť ještě nejsou pokyny!“ vzpírala se Rosetta ospale a zrovna chtěly vejít do jídelny, když jí May zatáhla za roh dveří a pozorovala, jak si Juri háže s Adri v náručí a Leila to celé s úsměvem sleduje.
,,To jsme blázen,“ nechápala to May.
,,Sora říkala, že spolu přece nic nemají, mluvila pravdu. Jinak by si tohle Leila nenechala trpět,“ šeptla Rosetta.
,,Nesmysl!“ Trvala na svém May.
,,Jsi lehká jako pírko! Tak nemel hlouposti o nějaké váze!“ ušklíbl se Juri a položil ji na zem.
,,Houby lehká, to jen ty jsi jako gladiátor!“ rýpla do něj Adri.
,,Gladiátor Juri, to zní dobře!“ zacukaly koutky Leile.
,,Vy dvě,“ povzdechl si Juri.
,,Nějaký problém? ...Gladiátore Juri?“ zeptala se pobaveně Adri.
,,Ne vaše veličenstvo, žádný,“ ušklíbl se na ni mladík.
,,No a Rosetto co říkáš na to číslo?“ spustila May až příliš hlasitě, když vešla do jídelny s Rossetou v zádech.
,,Jo...no...zní to dobře,“ přikývla mladší dívka zmateně.
,,Jé, my se ještě neznáme,“ spustila May, když došla k Jurimu a Adrianet.
,,May, tohle je Adrianet, spolu s Leilou budou pracovat na tanečním vystoupení. Mimochodem Adri ej výborná ak....au...tak nic. Adri tohle je May, jedna z našich špičkových akrobatek. A Rosseta, mistryně v diabolu a další naše výborná akrobatka, ačkoliv na hrazdách odehrála teprve pár vystoupení,“ představil je Juri.
,,Těší mě...my se vlastně už viděly,“ potřásla si Adri s úsměvem s oběma dívkami.
,,Dámy, když mě omluvíte, půjdu pracovat. A ty...“ otočil se výhružně k Adri.
,,Nebudu lézt na hrazdy sama, nezatoulám se do slepé uličky, kde mě přepadne místní násilník, nevyloupím cukrárnu, nezlámu všem místním mužům srdce a nebudu ti příliš škrobit prádlo,“ vyplázla na něj Adri špičku jazyka. Juri si povzdechl a poté odešel. Leila vypadala nanejvýš pobaveně.
,,Tak, to by bylo!“ zvolala vítězně Adri a už se těšila, jak si popovídá s Leilou. Ta ovšem mezitím dopila kafe.
,,Jde se pracovat,“ zvedla se její starší přítelkyně ze židle.
,,Bude to bolet?“ pípla Adri.
,,Strašně,“ odvětila Leila a vkročila na chodbu s Adri v patách.
,,Raz, dva, tři změna! Raz, dva, tři změna! Stop! Přestaň, jsi o půl doby mimo rytmus!“ zvolala Leila a stopla hudbu. Adri popadala dech.
,,Vydýchej se a pak jedem znova,“ pravila k ní Leila a sama odešla si pro něco skočit. Adri došla k přehrávači, chtěla si mezitím dát tu píseň sama, ale našla jinou. Pozastavila ruku, když už chtěla zmáčknout tlačítko dál a zarazila se. Ta hudba....Začala bosá tančit po parketu. Tohle byla ta hudba. Tohle byla ta magie nového světa, do kterého chtěli diváky pozvat. Lehce orientální nádech..ta magie, to kouzlo. Adrianet přestala vnímat okolí. Cítila jenom, jak strunné nástrojem jsou její ruce, její nohy...jak buben jí buší místo srdce a lehký zpěv je její tělo. Tančila, jakoby ona byla hudba.
Leon vkročil do tělocvičny, kde Adrianet tančila. Nevšímal si jí, něco si tu zapomněl. Evidentně si ho nevšimla. Přeci jen se ale na chvíli musel zastavit. Chvíli se podívat...ta hudba..Ona byla hudba. Kroužila boky, mluvila skrz ruce...mluvila, hrála celým tělem.
Adrianet nevnímala okolí. Ta hudba jí sváděla o tom nebylo pochyb. Musí tančit se svým milencem, svézt ho a přeci odolávat pokušení.
Leon jí chtěl počítat doby, ale zapomněl. Nebylo potřeba jí nic počítat. Ta hudba jí šla skrz tělo, skrz pohyby. Užasl. Ve vyvrcholení Adrianet se začala točit po parketě. Jakmile hudba ustala, zastavila se těsně před Leonem. Otevřela oči a spatřila ho. Oba mlčeli. Oba se vzpamatovávali z extáze. Jako první se probral Leon, který beze slova odešel. Pár minut poté vešla do tělocvičny zpět Leila se složkou.
,,Máme pokyny...Adri? Červenáš se..“ odvětila Leila a začala listovat. Adrianet však dál stála na místě, kde přestala tančit a dívala se před sebe. Zrychleně dýchala. Najednou začala bez ducha a netrpělivě chodit kolem. Poté našla flašku vody a vychrstla na sebe několik desítek kapek.
,,Stalo se něco?“ zeptala se Leila.
,,Ne, nic...Vlastně ano, mám hudbu!“ vzpamatovala se Adri a zamířila k přehrávači.
Komentáře
Přehled komentářů
No ale vazne..........uzasne......stratila som rec....
Jeeeee!
(Seeina, 25. 1. 2008 13:50)
Páni, to je super!
Napis hooodne ry chle pokracovani, pleas:-))
Prosim, prosim, prosim,.....
tanec
(Adrianet, 15. 1. 2008 22:19)Drahá Salem, představ si něco jako divoký výrazový a orientální dohromady. :-)) Jemně skloubené s baletem, ale opravdu jen velmi jemně a vzdáleně plus ještě drobné prvky z tance Geishy. Já osobně tomu říkám tanec divoženek nebo vílí tanec =o))
dotázeček
(Salem, 15. 1. 2008 21:49)Ahojky, jen se chci zeptat, co přesně adri tančí, jestli klasický tanec( balet) nebo třeba orientální tance....Dík za odpověď. Salem
Pekne!!!!!
(Sora, 15. 1. 2008 14:42)
Je to mocinky pekne a mezi adrianet a Jurim si myslim ze nic nebude jen jsou kamaradi ale mezi leonem a adrianet to je neco jineho
Jupiiiiiiiiiiiiiiiiii :-D
(Herwen, 14. 1. 2008 18:29)To je superní :D. Mamííííí ty nezklameš :o****************** Chci pokráčko XD Je to úžasnýýýýýýýýý
Krásné..nový začátek?
(Nime, 14. 1. 2008 18:23)tot je díl... který sem i hodně líbil,ale doufala jsem ,že bude tentokrát s Yurim..chjooo,ale jinak velmi pěkné..
mooooc pěkný
(Arkela, 13. 1. 2008 23:19)tohle se ti oc povedlo.. Tenhle díl se mi moc líbil a už se těším na další :)
Uz nemam slov
(Maya, 13. 7. 2008 17:59)