2. díl: Uvítejte prosím...
Pršelo. Opět padaly kapky na voňavou trávu, která nejvíce voněla teď, když bylo ráno. Slunce se schovávalo za světle šedými mraky, které připomínaly světle šedé peří mladých labutí. Přání dobrého rána racků se ozývaly ze stejného místa, jako vlny moře, omílající hedvábný písek na plážích.
Leon se už půl hodiny převaloval v posteli neb dešťové kapky mu nedovolovaly klidného spánku. Vzdal své snažení o spánek a vstal. Pakliže bylo schopno se ticho ozývat s ozvěnou, pak to bylo právě zde, v jeho bytě. Poté co provedl ranní hygienu se oblékl a zamířil vstříc již jen velmi lenivému dešti. Příčinou této jeho vycházky a jejím cílem zároveň byla pekárna u pláže. Jindy sice si objednával jídlo přímo do bytu, ale jelikož včera dočetl knihu ze své knihovny, kterou jako poslední četl pouze pětkrát, neměl jak naplnit čekání na donášku.
Leon kráčel s rukama v kapsách mezi lenivými a posledními kapkami tohoto rána, které už skoro ani necítil a ignoroval vzrušené šepotání kolemjdoucího chomáčku dívek i jejich chichotání. Dokonce si už ani nevšímal pohledů mladých žen, ze kterých číšil zájem. Žádná nikdy nebyla tak odvážná, aby k němu udělala byť jen krok. Tedy..až na Margaret. Seznámili se zhruba před dvěma měsíci na jedné z těch povinně nepovinných dobročinných akcí. Margaret nebyla z těch žen, které se mu naprosto bez ducha vydávaly napospas. Kdepak, bylo u ní sice naprosto zřejmé, že o něj jeví zájem, avšak z jejich očí, z jejich úst či doteků vždy jen bystře a záhadně na chvíli vykoukl a po patřičné chvíli se opět schoval. I přes tento důmyslný skrývaně neskrývavá zájem a její chladnou eleganci jí Leon však odolával.
,,To je mi ale milé překvapení,“ pousmála se na něj ona plavovlasá žen s dlouhými vlasy a šedými oči, o pár let starší, než on.
,,Překvapit vás, Margaret?“ zeptal se Leon na něj snad i vstřícně a potřásl si s její štíhlou ručkou.
,,Co vylákalo špičkového akrobata takhle brzo ráno a v dešti ven? Snad ne válečná porada s Jurim Kilianem?“ zasmála se krátce.
„ S Jurim?“ podivil se.
,,Ano, před chvílí jsme se potkali na pláži, byla s ním nějaká mladá dívka s divokými vlasy, vypadá to na další románek, co myslíte?“
,,Na shledanou,“ odpověděl rozloučením a šel si po svých. Margaret se zachmuřila, chtěla mu nabídnout, aby ji šel doprovodit do Kaleida, měla tam schůzku s Kalosem. Nakonec se tedy otočila a musela se spokojit se svou vlastní společností.
,,Juri počkej!“ smála se Adrianet, zastavila se a držíc se za kolena zhluboka oddechovala. Na sobě měla krátké kraťásky a tílko na cvičení. Juti byl taktéž oblečen pohodlněji.
,,Ale, někdo přiznává porážku,“ pravil, když se otočil a spatřil svoji udýchanou společnici.
,,Porážku? Ani..za..nic!“ vydýchala se a dala se do běhu dál. Jejich smích Leonovi trhal bubínky. Šel totiž podél oné pláže, kde ti dva v tom nesnesitelném vedru takhle vyvádějí. Kdyby mohl, probodl by je svým antarktickým pohledem.
,,Adri neviděla jsi moje sako?“ zavolal Juri do svého nemalého bytu.
,,Sako? V týhle výhni?“ ozvalo se na něj z téměř opačného konce bytu, z přepychové koupelny, odkud za chvíli vyšla Adri jen v ručníku a snažila si usušit vlasy. Zamířila k Jurimu do ložnice.
,,A chceš světle nebo tmavě bílý? A nebo bílý? Počkej ještě jsem tu našla jedno bílý!“ smála se a volala opět kamsi do útrob bytu.
,,Někdo by tu asi potřeboval ještě pár kilometrů, má moc energie,“ ozvalo se těsně za ní a za chvíli jí už Juri bral z ruky jedno z bílých sak.
,,Náhodou, taková bílá je děsně praktické, třeba když se v noci vracíš od nějaké slečny, tak tě nikde nesrazí auto,“ rýpla si do něj Adrianet, ale jelikož se ozval zvonek a ona šla ke dveřím, neviděla, jak Jurimu ztuhl úsměv.
May s Rozzetou stály před Juriho bytem a čekaly. První ze zmiňovaných dívek nervózně přešlapovala nohou s rukama na prsou a měla jeden ze svých odhodlaných výrazů. Druhá měla pohled cudně sklopený do země a přemýšlela o úniku.
,,Já ti nevím May, fakt si myslíš, že je to dobrý nápad? Já...víš...no, asi není doma, měly bychom jít!“ otočila se Rosseta, ale May ji čapla za tričko.
,,Nikam!“
,,Jdu otevřít!“ ozval se z bytu dívčí veselý hlas. Obě dívky na sebe vytřeštily oči.
,,Přejete si?“ otázala se jich Adrianet, když otevřela dveře. Neuvědomila si, že pohled na neznámou dívku, která na sobě měla jen ručník a byla v Juriho bytě, musí vypadat opravdu zajímavě.
,,Beruško jestli to jsou holky, vzkaž jim, že za chvíli jsem tam, ať počkají v Kaleidu!“ ozval se Juri z ložnice a oblékal si košili, jelikož tu svou si zrovna něčím polil. Od dveří, z pohledů návštěvníků, bylo do ložnice vidět přes jedno zrcadlo. A samozřejmě May neušel pohled na polonahého Juriho.
,,Eee, pardon, tak my teda..to...naschle!“ vypálila ze sebe May a sama za sebou zavřela dveře. Adri se tvářila lehce nechápavě.
,,To by mě zajímalo, co se jim honí hlavou,“ přemýšlela nahlas a šla uvázat Jurimu kravatu.
,,Tak se podívej do zrcadla a pochopíš,“ opověděl jí lehce pobaveně.
Rosseta s May usedaly do zasedací místnosti vedle Sory. Jen o chvíli později vkročila do místnosti elegantně Layla a směrem k nim se pousmála. Když ovšem spatřila mírně stranou i Margaret, úsměv byl tatam.
,,Chudák Leyla,“ šeptla May k Soře.
,,Proč chudák?“ podívala se na ni nechápavě Sora.
,,Teď jsme byly s Rossetou u Juriho, no a neuhádneš, kdo nám otevřel!“ šeptala k ní dál May a dala si pozor, aby to nikdo neslyšel. Leč přeci někdo je zaslechl. Leon, který byl rovněž přítomen a neskonale vděčen, že doposud si ho Margaret nevšimla, jelikož mluvila s Kalosem.
„Koho?“ ptala se Sora.
,,No otevřela nám taková mladá holka ….“
„...A měla na sobě jen ručník!“ doplnila jí Rosseta.
,,Hej, to jsem chtěla říct já!“ naštvala se May a zapomněla šeptat. Všichni se na ně překvapeně podívali a zase po chvíli se věnovali svému.
„No a představ si, že Juri se oblíkal v ložnici!“ dokončila May opět šeptem nejnovější informace.
,,A kde jinde by se měl oblékat?“ nechápala Sora. May pozdvihla oči v sloup.
„ A s tímhle já musím pracovat,“ povzdechla si, zalomila si ruce na prsou a podívala se ke dveřím.
„May tím chtěla říct, že spolu..to...no že je to jeho přítelkyně...,“ zčervenala Rosseta.
,,No přeci by si k sobě nezval nepřítele?“ nechápala Sora dál. May už málem pěnila.
,,Posloucháš ty vůbec ušima?!“ vybuchla znovu a znovu tak strhla pozornost.
,,A jo ták...“ ozvalo se v hlavě Sory cvak. Obě dívky vedle ní si oddechly.
„A proč by měla být Leyla chudák?“ otočila se šeptem znovu na May. Následovně musela Rosseta May držet, aby na Soru neskočila.
„Ale oni spolu nic nemají...myslím...“ šeptla Sora ještě. ,,Jsou to přece partneři, ale jen na hrazdě,“ dodala.
,,No, podle mě je to stejně jen otázkou času, než se akrobatičtí partneři sblíží natolik, že..“ pravila May a poté se všechny tři dívky podívali na Leona. Ten nevrle pozvedl obočí, načež všechny tři sklopily pohledy k zemi. Dovnitř vešel Juri evidentně dobře naladěn.
,,Takže můžeme začít,“ spustil Kalos v momentě, kdy Juri došel za ním na nízké vyvýšené pódium.
,,Chceme vám představit nový velkolepý projekt, který bude znamenat absolutní revoluci na dnešní scéně cirkusu. Představení se budou odehrávat nejen uvnitř, ale menší budou jako lákadla probíhat i před Kaleidem a ve městě a budou tak živou reklamou. Bude to zatím nejvelkolepější projekt, co kdy cirkus pamatuje. Dámy a pánové, představujeme vám Ohnivou slavnost!“ Kalos předal slovo Jurimu.
,,Hlavním cílem našeho nového projektu je, aby návštěvník byl pohlcen, aby nešel jenom na představení, ale aby šel do nového světa! Kvůli tomuto jsme pozvali mistry v oboru, aby se podíleli na naší slavnosti. Za všechny bych rád poděkoval madam Margaret Ralón, která nám bude pomáhat s organizací vedlejších představení a s jejich průběhem,“ Juri se odmlčel a nechal místo pro potlesk, který se opravdu ozval. Margaret se dál jen mírně usmívala.
,,Rovněž děkuji Leyle, že si v jejím perném programu na Broadwayi našla pro nás místo a bude vést taneční vedlejší představení,“ Juri začal tleskat a stejně i ostatní, ozvalo se i hvízdání. Leyla se přátelsky usmála.
,,A v neposlední řadě chci přivítat mě blízkého hosta, který k nám přiletěl až z daleké Evropy a mojí téměř krajanku, Adrianet Renawalti, která bude Leyle po ruce i po noze,“ usmál se Juri a ozval se opět vstřícný potlesk.
,,To je ona!“ šeptla May k Soře a ukázala na dívku v rudých lehkcýh šatech, která stála u dveří a vlídně se usmívala.
„Představení se ještě musí doladit, pokyny dostanete během dvou dnů, rozchod!“ zavelel Juri.
,,Dáš mi autogram?“ zasmála se na něj Adri, jakmile k ní došel. Dal jí ruku kolem pasu a zamířili spolu pryč.
„Pozor na oči,“ ozvala se pobaveně Leyla kousek od Sory a ostatních dívek.
„Leylo!“ zvolala Sora nadšeně a vyskočila ze židle.
„Taky tě ráda vidím Soro,“ usmála se hvězda a poté se otočila na May, která pořád ještě sledovala dveře, kde zmizel Juri s Adrianet. Leon mezitím odešel.
,,Děje se něco May? Jsi nějak mimo?“ ptala se jí Leyla.
,,Jen by mě zajímalo kdo je ta dívka,“ odpověděla jí May.
,,Myslíš Adri? Známe se už dlouho, téměř stejně, jako s Jurim. Je to fantastická dívka a...“ Leyle zapípal mobil. Zatvářila se omluvně a zvedla ho.
,,Ano?“ ozvala se do telefonu a vyšla na chodbu.
Komentáře
Přehled komentářů
Myslim, ze chapem co mi chyba, ale celkom by ma zaujmalo ako to tam davas? Je to super a velmi sa tesim na dalsie casti
aaaaaaaaaaaaaaaaaaa???????????
(Samíííí, 6. 1. 2008 19:31)rychle Adri další nebo to nevydřím =D
Adrýsku
(Arkela, 6. 1. 2008 0:05)ty si se fakt překonala si čím dál tím lepší. Sem strašně napjatá co bude dál a doufám ,že sem brzy chodíš pokračování. Plosím plosím :)
superní
(Herwen, 5. 1. 2008 19:59)jsem napjatá, jak se to vyvine :-D Teď tě budu ještě více otravovat s pokráčkama :-D
:D úžasný :D
(Tyyny, 5. 1. 2008 19:38)Úžasný hlášky, úžasná povídka :D už se nemůžu dočkat dalšího dílu :)
sestřičko
(Adrianet, 5. 1. 2008 18:37)Inu s rostoucí konkurencí se musím víc snažit =o)) navíc chci být v téhle katogirii jednou nejlepší...jsem asi fakt idealista
Adri děláš si srandu?
(Nime, 5. 1. 2008 18:25)sekáš to v nepravou chvíli má milá ^.^Ale abzch 5ekla pravdu,tohle se ti výrazně povedlo víc jak první část0=)jsem hodně zvědaváá jak to dopadne=P
Paaaaani
(Maya, 13. 7. 2008 17:42)